O Julesovi

15. listopadu 2014 v 16:35 | šárka |  Jules Bianchi
Od nehody Julese Bianchiho uplynulo již skoro šest týdnů. Žádné novinky o jeho stavu však nepřicházejí. Nedostatek informací včera alespoň trochu rozvýřil bývalý šéf Marussie Graeme Lowdon, který pro Sky uvedl, že u Julese nejsou žádné změny. I nadále je v komatu, jeho stav je stabilizovaný, ale kritický.

Já se tady na blogu k Julesovi ještě příliš nevyjadřovala, protože jak už jsem uvedla, sama jsem na tom nebyla zdravotně zrovna nejlépe. Má GP Japonska vypadala tak, že jsem seděla na záchodě a v bolestech vylučovala krev, zatímco v televizi zrovna bojoval o přežití jeden z mých největších idolů. Ten den ještě k tomu byly moje narozeniny. Už rozhodně vím, co mohu považovat za nejhorší den svého života.


Ač jsem pak v následujících dnech moc nemohla sledovat, co se kolem Julese děje, rozhodně jsem na něj často myslela. A to pak hlavně v nemocnici. Nesnažila jsem se však myslet na jeho nehodu, ale na to jaký byl za svého života (a doufejme, že ještě bude), protože on byl vážně skvělý člověk.

Když se Julesovi stala ta nehoda, spousta fanynek na sociálních sítích zveřejnila své společné fotky s Julesem. A ač jsou to fotky různého stáří i z různých událostí, všude má ten svůj neodolatelný milý úsměv. Tím chci říct, že on byl za každou cenu a za všech okolností na své obdivovatelky milý, a ať se dělo cokoliv, dokázal si na ně najít čas. A to jak v dobách, kdy jeho hvězda teprve stoupala v nižších sériích, tak potom, když už z něho byl zabydlený pilot F1. Tohle u jiných pilotů F1 opravdu nenajdete.

Já se s Julesem při svém působení v motorsportu setkávala docela často, vlastně uplně nejvíc ze všech pilotů F1. Další věc, kterou si na něm totiž velmi cením je, že ani jako pilot F1 nezapomínal na série kterými prošel, a které ho vynesly tam kde je. Startovní pole F1 již dávno tvoří z více než poloviny piloti, kteří si prošli GP2 či alespon GP3. A přitom Jules byl jediný, kdo pravidelně startovní rošt GP2 navštěvoval a povzbuzoval své staré kamarády. A stejně tak se vracel i na FR 3.5, kde stávil jednu sezónu v roce 2012. Dokonce letos přijel i na závod do Maďarska, a na takový "konec světa" přitom často nejezdí ani sami novináři, jelikož je to pro ně moc daleko.

Já se jen bojím, aby se na Julese nikdy nezapomnělo. Na mrtvé se nezapomíná nikdy, ale na ty stěží přežívající? Zatím na něho lidé myslí a asi ještě chvíli myslet budou. Ale co bude za pár let, až zpráv bude čím dál míň. Vzpomene si ještě někdo, že tam někde ve Francii bojuje jeden taletovaný pilot o návrat do života? Na Julese opravdu nikdy zesmíme zapomenout, on si to nezaslouží.


Má poslední fotka Julese, WSR v Maďarsku, konec letošního září
 


Komentáře

1 NickyHayden NickyHayden | 16. listopadu 2014 v 11:05 | Reagovat

Teď budu asi strašně cynická, ale vzhledem k tomu, jakou má Jules prognózu, tak se o nějaké zapomenutí bát nemusíš, protože spíš dřív než později nastane ta první varianta. Ale i kdyby, tak ti nejvěrnější si na něj určitě vzpomenou, já bych v tomhle ohledu fanouškům docela věřila. Zvlášť těm, co měli možnost ho potkat, což bohužel nebyl můj případ.

2 šárka šárka | Web | 19. listopadu 2014 v 21:13 | Reagovat

Je pravda, že o Schumacherovi se taky pořád píše. Ale ten byl legenda. Jules moc atraktivní není. Třeba o takové Marie jsme toho mezi nehodou a tím co umřela taky moc nevěděli.

Ale jo, musím říct, že mě překvapilo že se i ted neustále na sociálních sítích setkávám s tím, jak ostatní piloti i fanoušci na Julese myslí. Většinou to v takových případech skončí pár dní po nehodě.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
__flashReplacement__